Jsem sice doma s Leničkou na OČR, takže by se na první pohled mohlo zdát, že mám spoustu času, ale realita je zcela jiná. Nestíhám skoro nic.
Svět sleduji v úryvcích z rádia (takže jsem si dodatečně přečetl například záznam pořadu Dvacet minut Radiožurnálu: Karel Janeček, podnikatel a autor myšlenky pozitivní evoluce, protože v době vysílání mne sice zaujal, ale nějak mne Lenička nenechala jej celý poslouchat... A dodatečně poslechl z rubriky Minutové hry: Duch Karla Kryla), Lenička mi vyplňuje celý den.
Stíhám "točit pračku", tedy ji plnit a vyprané prádlo věšet a sbírat a třídit a nežehlené skládat, stíhám vařit (což je jinak má doména o víkendech, kdy to považuji za relaxaci), ale to je asi tak všechno...
Nestěžuji si, užívám si péče o dceru, jen jsem si to jaksi původně představoval trochu jinak... Prostě jsem si udělal nereálné plány a teď z nich musím bezradně ubírat a ubírat...
Žádné komentáře:
Okomentovat