Básnička pro Leníska

Pokud večer, než zakončím doučování matematiky, na nějž přijde neteř, dcerunka neusne, naučím ji básničku, jejíž text jsem jen (co se jména týče) pozměnil:

Papírový drak

Lenička má dlouhou chvíli,
přemýšlí co vytvořit.
Potřebuje spoustu věcí:
papír, nůžky, dlouhou nit.

„Pomůžu ti,“ říká táta.
„Draka můžem vyrobit.
Celého jej ozdobíme,
pak ho můžem vypustit.“

Dráček letí! To je krása!
Doletí až do oblak.
Lenka samým štěstím jásá:
„Táto, to je prima drak!“