Nezbývá než doufat, že taková krásná neděle nebyla v letošním roce poslední.
Slunko svítilo od rána, na zahrádce jsme nachystali oheň, v kotlíku ohřáli polévku, pak jsem vařil guláš (jen s rohlíkem), takže takové malé táboření...
Sbírali jsme úrodu (rajčata, papriky, jablka, ...), sázel jsem rybíz a maliny, znovu opravoval schody u domečku (než mi definitivně došel beton).
Filípek nám předčítal (spolu se mnou - máme teď rozečtenu další knihu z edice Zkusíme číst spolu nakladatelství Thovt).
Prostě nádherný den!
Jen doma si pak člověk začne zase uvědomovat, že zítra zase začne pracovní týden - připravit aktovku (do školy), tašku, fusak s vyžehlenými košilemi a batoh (do práce), no a krásný den končí.
No to je fór, ptal se mne po telefonu kamarád, zda nejsem v rauši, když píšu tak pozitivní příspěvek... Ne, nejsem, prostě radost ze života!
OdpovědětVymazatKdyž se den povede, děti moc nezlobí, všichni členové rodiny jsou spokojení - je dobře a tak to má být!