Ještě se krátce vrátím ke dvěma aspektům včerejší cesty zpět z Kobaridu.
Z Kobaridu jsme frčeli vzhůru podél řeky Soča, silnička za městečkem Bovec, po té, co jsme minuli pevnost Fort Kluže (Pavla neměla o zastávky zájem, ale takovej kamarád Peters z Ostravy by se tam určitě zastavil), nejprve chvilinku klesala a pak začala přecházet ve strmé stoupání, doplněné o kličkovanou a cyklisty navrch, místy bylo třeba jet na dvojku. Pod odbočkou na vrchol Mangart jsme si na chvíli zastavili. Na silničku nahoru jsme se nehrnuli, i když je to prý bezva zážitek - ale znám to, kochat se budou všichni kromě řidiče, navíc se platí průjezd 5€. Pak dolů z průsmyku pod Mangartem do italského Tarvisia (připomínalo mi to sjezd z Červeneohorského sedla) a dále do rakouského Arnoldsteinu.
A ještě k té druhé části, včera popsané jen kódy A2 - S37 - 317 - S36 - S6 - A2 - A23 (skrze Vídeň) - A5 na Mikulov.
S37 je zajímavá rychlostní silnice, místo dělícího pásu má jen zeleně vymalovanou hodně širokou dvojitou čáru uprostřed (tedy hned za Klagenfurtem).
Silnice 317 je trochu problém, když před sebou chytnete autobus jedoucí za karavanem :-(
No a taky trochu výhrou pro ty, co už mají prázdno v nádrži, protože na ní koupíte benzín ještě laciněji než v Arnoldsteinu, například u OMV v Neumarkt in der Steiernmark.
Ale od Scheilfingu po Judenburg je to horor, chystá se tam asi prodloužení S36, a tak je leccos rozkopané, leccos zúžené...
Žádné komentáře:
Okomentovat