Přesto, že dnes byl dle zpráv nejteplejší den letošního léta (zprávy jsme viděli u večeře, řízečku a chutných brambor omaštěných poctivým máslem), vyrazili jsme po desáté dopoledne do kopců.
Po nám již od včerejška známé trase jsme se napojili nad Horní Bečvou na žlutou turistickou značku a po ní vystoupali k hotelu Martiňák. Pak jsme pokračovali po zelené, stále vzhůru, místy až nepříjemně strmě vzhůru, k nejvyššímu vrcholu zlínského kraje, Čertovu Mlýnu. Cestou jsme si dopřáli několik velice příjemných borůvkových zastávek. Stoupání těsně před vrcholem se nám zdálo nekonečně dlouhé. Ale zvládli jsme to.
Vraceli jsme se stejnou cestou, jen pod hotelem Martiňák jsme odbočili vlevo po zelené dolů do údolí Mečůvky. Sotva jsme dole opustili les s jeho příjemným klimatem, na asfaltové cestě bylo najednou doslova na zdechnutí a zpět na penzion jsme došli už jen silou vůle s vidinou příjemné studené sprchy.
Večer bylo na penzionu jako po vymření, krom nás tu jsou jen dva starší páry a rodinka s dětmi, co ale kamsi odjela za zábavou. Tak jsme to byli právě my, kd udělal dobrý skutek a poradil majiteli penzionu, kam že se mu právě zatoulala jeho psí tulačka Kuky, která se vydala na výlet dolů do dědiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat