A já si tak dnes celý den připadám.
Ráno jsem po dlouhé době zase chystal pro všechny snídani a Filípkovi do školy svačinu - s mým odchodem z domova vstával i zbytek rodiny, Lenka jde po 3 týdnech marodění do školky a Filípek do školy.
Na Novolíšeňské opravují autobusové zastávky, místo je sice relativně normálně průjezdné, ale trochu mne to ráno zmátlo.
A že je zataženo, byla tma skoro celou cestu do Vyškova, a tak jsem si připadal zmatený i za volantem.
Pracovní den byl taky jakýsi zmatený, neřeším teď "ajťáčtinu", ale inventuru majetku, a už mi ty sestavy a sloupce čísel běhají před očima, i když je před očima nemám :-D
Kolegyně z VS mne "nachytala", že jsem zapomněl poslat přílohy k mailu, zmateně jsem jich poslal jen část, nikoliv všechny...
Prostě jsou kolem mne zmatky...
A venku vlezlá zima, větrno, šedivá až černá clona mraků po celé obloze, slunka nevidět...
Když mi pak u oběda vypadla plomba (budu muset ráno na zubní), a navíc jsem se o ostrý zub škrábl do jazyku, začal jsem se vážně modlit: Jesus, have mercy on me! (Ježíši, smiluj se nade mnou! [Lk 18,38]).
Co mi ten den ještě hodlá přinést?
Teď už začínáme s dětmi povídat o škole a školce, o úkolech, o hrách...
Žádné komentáře:
Okomentovat