Včera zemřel Pavel Bobek - zrovna nedávno jsem se s kýmsi "od kultury" bavil a zkonstatovali jsme, že už o něm nebylo dlouho slyšet - jeho písničky jsem vždy rád poslouchal, nejradši asi písničku Stárnoucí mladík, v níž se možná tak trochu nějak vidím... (Nezobrazilo se video? Klikni zde.)
Slunko se nám za ty dva dny snad vůbec neukázalo... Vítr fučí, co chvíli prší, prostě podzimní plískanice...
Co říct dál?
V poslední době se mi čím dál častěji stává, že nestíhám úkoly, poznamenané v diáři, protože se stále hrnou další a další, takže ty v diáři jen třídím a přesouvám...
Obdobně skoro nestíhám číst maily, jen promazávám schránku a odpovídám na to nejnutnější...
Život se nějak zrychluje na šílené tempo - nebo se já zpomaluji a úkolů je stále stejně?
Kdyby mě kolegové neujišťovali, že to vnímají stejně, tedy že platí první varianta, až bych začal pochybovat, zda se nemám smířit s variantou druhou...
Žádné komentáře:
Okomentovat