Převýchova zlotřilců?

Opět si dnes, vzhledem k množství práce, které mne čeká, a vzhledem k tomu, že mne cestou do Vyškova po ránu žádné jiné závažné téma nenapadlo, dovoluji si touto formou zvýšit publicitu týdeníku EURO, jehož jsem už přes deset let předplatitelem. Ostatně, článek souvisí s mými úvahami z tohoto pátku, týkající se obchodního domu Kaufland.
Takže která zpráva mne tentokrát zaujala (autor Táňa Králová, EURO č. 45/2009, strana 13, glosa):

---

Převýchova zlotřilců?
Zákon proti obchodním řetězcům nikomu nepomůže
Malá hádanka: Kdekdo jim spílá, snad všichni tam chodíme a utrácením je podporujeme, i když jsou zlí a nevychovaní. Proto je má napravit zvláštní zákon. Kdo je to? Kaufland, Lidl, Penny, Tesco a další nadnárodní obchodní řetězce. Sociálně-demokratičtí, komunističtí a zelení poslanci naočkovaní lobby zemědělců a potravinářů si myslí, že budou v tržním hospodářství zákonem diktovat, jak spolu mají dva partneři obchodovat. Přes prezidentovo veto prohlasovala oranžovo-rudo-zelená část sněmovny zákon, kterým nejspíš ničemu nepomůže, jen všem zkomplikuje život. Proč tyto politické strany jednoduše neradí svým voličům: Bojkotujte zlé zahraniční řetězce! Jídlo nakupujte v malých krámcích a vybírejte jen české sýry, mrkve či maso na řízky!
Je přece na dodavatelích, co si od obchodníků nechají líbit. Proč dál zaplevelovat legislativu. S novým zákonem si několik málo zlotřilců, proti kterým je ušitý, stejně nějak poradí, podobně jako na Slovensku. Zakázané bonusy převedou obchodníci po dohodě s dodavateli do cen. Třicetidenní lhůta splatnosti se obejde pozdějším vystavením faktury. A jsme tam, kde jsme byli. Kdo z potravinářů si pod sebou podřeže větev tím, že napráská svého odběratele?

---

Přeji hezký den.

Tatínkovské povinnosti

Tak jsem si v podvečer užíval tatínkovské povinnosti. Filípek totiž včera mezi dárky k narozeninám měl i fotbalový míč. A tak jsme vzali kolo pro Filípka, odrážedlo pro Leničku, já pod paži míč, a ač bylo venku zataženo, mlhavo, už skoro úplná tma, obešli jsme dům a na plácku u pískoviště asi půl hodinky kopali do míče.
Děti se vydováděly a byly spokojené. Sice na nás těch pár pejskařů se svými mazlíčky koukalo možná trochu jako na blázny, ale to je čistě jejich problém... My jsme si svůj podvečer užívali každý po svém. Já jako spokojený tatínek, děti jako správné děti, které se potřebují pěkně vyběhat, aby se jim dobře spinkalo.

Filípkovy narozeniny

Jak jsme oslavili Filípkovy narozeniny?

---

Včera dopoledne jsme jeli do obchodního domu IKEA, já, Filípek a obě babičky. Zašli jsme si na ranní kávičku, a pak jsem Filípka zavedl do dětského koutku. Filípek je rád v kolektivu nových dětí, a navíc, že zde byl v den svých narozenin, dostal tričko a 5 škudlíků, dětských penízků, k dobru. Takže až příště pojedeme do IKEA, už Filípka naučím, že si za své penízky může i něco koupit. S babičkami jsem pak prošel celou ikeu. Koupili jsme ze pár drobností, mimo jiné krytky na rohy stolu ve tvaru tlapiček, no a hlavně dvě nová křesla do obýváku, i s podnožkami pro unavené nožičky. Po obědě děti usnuly, já smontoval křesla (mají to dobře namyšlené, šlo mi to celkem od ruky) a nachystali jsme vše na příchod návštěvy.
Po třetí hodině dorazil Libor s Evou, Lucka s Davčou a Vašek s dětmi, všici jsme Filípkovi pogratulovali, dostal spoustu dárků, povídali jsme si u dortu a jednohubek, prostě bezva odpoledne. Pár dárků dostala i Lenička, bo jí je právě rok a půl. Mezi narozením našich dětí je totiž přesně na den dva a půl roku!

---

Teď si děti hrají v obýváku s novými hračkami. Dáme si dopolední kávičku a vyrazíme na procházku. Co víc chtít od poklidného mlhavého nedělního dopoledne.

20 let po sametu opět "blbá nálada"

Když naši zemi ovládl komunismus, málokdo čekal, že to bude na dlouhých 40 let. Když se komunismus hroutil, málokdo čekal, že padne za pár dní. A když jsme se ocitli ve svobodě, málokdo tušil, jak hluboké morální škody napáchal.
...
Snad ještě vážnější je atmosféra ve společnosti, v níž jako by převažovalo znechucení nad radostí ze svobody. 20 let po pádu totality zjišťujeme to, co se v Bibli docela podrobně rozebírá. Že totiž když se dává svoboda, musí se dát všem, tedy těm, kdo jsou na straně dobra, i těm, kdo jsou na straně zla, a že ti, kdo jsou na straně zla, ji umějí využít mnohem rychleji a efektivněji, než ti, kdo jsou na straně dobra.
Přesto je svoboda lepší než jakákoli forma diktátu. Jak řekl kdysi Winston Churchill, demokracie je skutečně nejhorší forma vlády, s výjimkou všech ostatních, které jsme kdy vyzkoušeli. Tatíček Masaryk měl pravdu, když říkal "nebát se a nekrást", znal Čechy jako svoje boty. Dvacet let po sametu je tedy zřejmé, že pozitivní změny v naší společnosti nepůjdou shora dolů, ale naopak, zdola směrem nahoru. Za novou vlnou "blbé nálady" je totiž pocit, že my Češi máme na víc. Řekl bych, že určitě máme - jen to bude trvat opět trochu déle, než jsme čekali.

---

Toto není můj text, to je text poznámky, kterou jsem dnes ráno cestou do obchodního domu Ikea slyšel v rádiu, jejím autorem je pan Daniel Raus a plný text poznámky najdete zde. Jen mne ten text zaujal a chtěl jsem přispět k jeho publicitě.
Povídání o dnešní oslavě Filípkových čtvrtých narozenin napíšu později.

Dvě poznámky na dobrou noc

Vrátili jsme se před chvílí z divadelního tréninku, obě babičky, jež jsou u nás na návštěvě, si teď povídají v obýváku a děti už spí. Zítra je Filípkův velký den, oslaví své čtvrté narozeniny. Tož to asi nebudu mít čas sem psát, tedy ještě dvě poznámky na dobrou noc:
Kaufland
Byl jsem dnes nakupovat pár věcí v Kauflandu. Že se v pátek nemám shánět po exkluzivním zboží z letáku z akce, která začala ve čtvrtek, obzvlášť když je u takového typu zboží v letáku uveden text "10 kusů na prodejnu", na to už jsem si zvykl. Ale že vyslechnu to co dnes? Jakási paní se ptala na Jar, který měl být od včera v akci za výhodnou cenu v balení 1+1 a od prodavačky se dozvěděla, že "to si musí přijít první den akce, už je vyprodáno". Už i u takového obyčejného zboží? Proč tedy do letáku píšou platí od do, proč nenapíšou rovnou, že je to jen leták-lákadlo, a zboží obdrží jen prvních dvacet zákazníků v první den akce?
Že se mi divíte, že se tomu vůbec divím? Máte vlastně pravdu, divím se, že se nad tím ještě dnes pozastavuju, v této zemi, kde chce každý jen ostatní oškubat. Podvést, ošulit, získat výhodu na konto někoho jiného je běžný způsob jednání. Tak to poznamenával pan Ivan Pilný v týdeníku Euro.
Kožušník
Druhá poznámka se týká pana Kožušníka. Že vám to nic neříká? Ale to je přece náš europoslanec, ten mladík (to víte, považuji se též za mladíka), co se prosadil v ODS a v posledních volbách, teď je v europarlamentu a stále se snaží komunikovat se svými voliči a podporovateli, stále mu držím palce. Jak jsem si na něj vzpomněl? Došla mi dnes od něj obálka a reklamní šňůrkou na krk a žetonky do košíčku. Chcete jeden? Až se potkáme, rád dám. Prostě tomuto člověku, který nás v europarlamentu reprezentuje, fandím. A tak jsem si to tu dovolil napsat.
Zdravím, pane Kožušníku, a zdravím všechny, kterým není politika tak úplně lhostejná.

Domácí ráno

Byť je pátek, nemusel jsem vstávat do práce, neb jdu na kontrolu do VN Brno. A tak můj klasický rituál, půlhodinu, kdy vařím sobě kávu, rodině čaj, programuji pračku, balím si svačinu do práce, nahrazuje ranní štěbetání dětí, Pavlina snaha o komunikaci, kdy její věty, obsahující příliš moc zájmen "to, tamten, ..." působí zmatky z nedorozumění, neboť se mi její kvízy nedaří rozluštit, ...
Filípek dnes (možná) naposledy pil ranní mlíčko z lahvičky, prohlásil, že od zítřka, až mu budou čtyři (!), bude pít mlíčko z hrníčku. A za chvíli vyrazíme do školky, Lenička do školky "babička", Filípek do školky Sněhurka. A Pavla se mnou do VN, pak na nákup pochutin na zítřejší oslavu Filípkových narozenin a dom.
Tedy i Tobě, laskavý čtenáři, přeji dobré ráno a krásný den, ať se vydaří tak, jak si já představuji ten svůj den.

Dennodenní zmatek

Taky to znáte? Ráno dorazíte do práce, v diáři spousta úkolů, telefonáty, nutnost zařídit všechno možné... Do toho chybí šéf a musíte za něj na poradu vedení, kde si připadáte jako v cizím světě... Tak takhle nějak jsem si včera v práci připadal. Ale pořád nějak stíhám, pořád si najdu čas na jiné věci, třeba tyto řádky, i když ty chystám už od včerejška po malých kouskách... (a proto taky blog datuje tento příspěvek jako včerejší.)

---

Při psaní tohoto článku jsem se trochu zarazil nad zákeřností češtiny a začal koumat, jak správně napsat nadpis. A našel na serveru proofreading toto vysvětlení slova dennodenně:
Dennodenně, nikoli denodenně
(Čeština pod lupou, autor: Dalibor Behún)
Výraz, používaný pro zdůraznění běžného příslovce „denně“ (podobně je utvořeno také např. slovo „jistojistě“ či „svatosvatě“), píšeme dvakrát se dvěma „n“, tedy dennodenně, nikoli denodenně.
* Dennodenně se hádali.
* Malé děti si žádají dennodenní péči. (ne denodenní)
Zdroj: Pravidla českého pravopisu

---

A ta dennodenní rutina byla včera, neb byla středa, doslova celodenní. Neb středa pro mne znamená, že po pracovním dni následuje krátká zastávka doma a večer trénink divadla, který je teď ve znamení příprav na vystoupení v Barce 27.11.2009, ale mluvilo se též o předvánoční "besídce s dárečky" (netuším, kdo si mne vylosoval, losujeme totiž z klobouku jména kdo komu dá nějaký dárek, ale potěšil by mne půllitrovým hrnkem na kávu) a já úplně zapomněl nabídnout někomu s velkou nohou lehce nošené tenisky velikost 45, které mi doma zbyly po tátovi, jež už je na věčnosti. Snad se nějaký "akceptor", jak by asi řekl chemik, najde.
Přeji tedy laskavému čtenáři těchto řádků krásný den a vzhůru do dennodenního shonu...