Dnešní den se mi zase jevil jako dokonale naplněný stresem. Tedy jeho "větší polovina".
V práci - ani nemluvit, odpoledne babi "dočasně nefunguje", takže nutno to zorganizovat tak, abych stihl vyzvednout děti ze školky/školy a předal je do pionýra, pak doma obvyklé "kolečko" (pračka a myčka)...
Když se děti vrátily z pionýra a Pavla (poněkud později než obvykle) z práce, bylo si naštěstí už možno říci: tak, a den je za námi, v klidu uděláme s Filípkem úkoly, nachystáme na zítra, společně povečeříme a po koupání se podíváme s dětmi na pohádky...
Podařil se nám idylický večer. Skoro. Lenička usnula rychle, a Pavla asi zase usnula u Filipa. Nezbývá, než usnout s knihou :-o
Žádné komentáře:
Okomentovat