Už mi není tak zle jako včera, ale stále jsem byl celé dopoledne na čaji a rohlících. Nepřeji to nikomu!
Pak jsem si ale troufl na oběd, dal polévku a trochu brambor s kouskem řízku. A zdá se, že je to kupodivu "přežito" - po včerejšku jsem měl obavu, že to nedám ani dnes.
Tož nic, stejně půjdu zase asi brzy spát, pokud mne manželka a děti nechají, a snad se nebudu v noci budit (včera mi to prošlo, jenže jsem usnul v sedm, probudil jsem se prvně ve tři čtvrtě na jedenáct, znovu zabral, a pak někdy kolem třetí ráno a už nezabral, nezbývalo, než do rána číst, luštit sudoku a tak podobně)...
I když - aktuálně to vypadá, že zvládnu ještě po osmé uspávání dcery, tedy pokud neusnu s ní...
Žádné komentáře:
Okomentovat