Včera jsem regulérně při uspávání dcery usnul.
Usnul tak, že jsem u ní spal až do rána.
Jenže že má příliš měkkou postel a že mne několikrát v noci probudila, když šmátrala rukou kolem sebe, zda není sama (i ve svých téměř šesti letech nerada spí sama a je spokojená, když má někoho vedle sebe), byl jsem ráno celý rozlámaný a nedospalý.
A vnímal jsem to skoro celý den, opustilo mne to až v podvečer.
Na divadelní zkoušce už jsem byl celkem v pohodě, a teď po zkoušce dokonce řešil světla na Strnadově...
Žádné komentáře:
Okomentovat