Začetl jsem se do povídání "Proč duše potřebuje smutek", jehož autorkou je MUDr. Andrea Platznerová.
Není to tak doslova, že by ten článek vyjadřoval mé dnešní rozpoložení, že by charakterizoval mé pocity.
Ale jedno jest pravda. Jak jsem se dnes mořil s obnovou svého počítače, kterýžto na rozdíl od ostatních není (zatím) jen běžnou pracovní stanicí, neboť na němž běží některé webové služby vnitřní sítě, chvílemi jsem propadal úzkosti a obavám, že se to řádně nepodaří, a měl z toho "psychicky podmíněné tělesné potíže" (sevřený žaludek).
Aneb, moc si to beru :-o
Pravda, na konci pracovního dne jsem dom odjížděl s vědomím, že to stále není ono - ale pak jsem večer při telefonátu s kolegou díky jedné jeho vhodně položené otázce na 99% pochopil "kde je zakopaný pes". Škoda jen, že se ta myšlenka dá ověřit až ráno.
I strávil jsem zbytek večera doma drobnostmi, které domácnost potřebuje, a taky jsem si po dlouhé době našel čas a poupravil "tělní porosty", stříbro prokvétající v mé kštici a vousech není při podobě ježka tak nápadné...
):-o
Žádné komentáře:
Okomentovat