Po nedělním obědě jsme si šli na chvíli dáchnout, přesněji řečeno číst v horizontální poloze.
Dlouho jsem to ale nevydržel - doprala pračka, domyla myčka nádobí, prosívali jsme mouku (hledaje, kde se nám doma stále berou moli), uklízeli jsme. A dosázel jsem brambory do kbelíků na balkóně, už je jich tam šest, i když ty poslední dvě sazenice nevypadaly moc slavně na rozdíl od prvních čtyř...
A neuvěřitelné: Navečer se Lenka chtěla sama učit!
A večer jsme roztáhli gauč a dívali se společně na film Pojedeme k moři (scénář a režie Jiří Mádl), no a nutno říct, že já si na závěr filmu utíral slzy dojetí. Emoce mne prostě zase dostaly! A že se dá takový film natočit kompletně na digitální zrcadlovku Nikon D4 zní poněkud neuvěřitelně...
V pondělí dopoledne jsme si hráli s dětmi (Filip si hrál spíš sám s počítačem, ale Lenička za námi nosila panenku a vtahovala nás do hry) a sbalili věci pro děti, odpoledne jsme zajeli nakoupit, pak sbalili sebe a věci společné, dokonce při tom i přerovnali domácí zásobu léků... A dvakrát se otočila pračka...
Prostě den v podstatě čistý relax, a přitom jsme udělali spoustu potřebného.
A až na detail, kdy Pavla ráno zkoušela kompletovat termosku, málem strhla závit, ak když jsem jí vysvětlil, co dělá špatně, zcela tupě začala stejnou hloupost dělat znovu s druhou termoskou... To jsou pak chvíle, kdy pochybuji o tom, zda mám skutečně rozumnou ženu :-(
Večer uspím děti čtením a zítra - zítra už nás čeká relax v Luhačovicích...
Žádné komentáře:
Okomentovat