Lepší se to

The Lord will guide you.
Bůh tě povede.
Iz 58,11

Snad to bude čím dál lepší, chci věřit, věřit, že mne Bůh povede, a též si "volím život, abych žil!" (podle Dt 30,19).
V sobotu ráno Pavla zašla na nákup, a potom babička do lékárny. Koupila Lence ovocný sladký lesk na rty (takže má dnes k svátku alespoň nějaký dáreček) a pro mne znovu GS Dormian Rapid, čaj Nervy a spánek od LEROSu a Persen.

---

---

Každopádně jsem se začal v průběhu dne lépe, ale ospalý. Však to Brančík říkal, že teď asi z toho šoku pár dní prospím...
Ale snědl jsem k obědu i trochu rýže s kuřetem a odpoledne se dokonce vydal na krátkou procházku do Sherwoodu k průlezkám. A příjemně jsme si s Pavlou popovídali.
A přesázel jsem do kbelíků první čtyři brambory, jak jsem o nich psal v článku Brambory na balkóně?, oni totiž za těch osm dní krásně obrazily, rozprostřely své kořínky do zeminy a vzhůru ční několik malých šlahounků. Jen jsem na noc dal ty kbelíky z balkónu do pokoje, k ránu by mohla být dost velká zima (i když jednotlivé předpovědní modely se značně rozcházejí).
Večer jsem pak četl dětem na usnutí z knížky Berta a Ufo.

Mimochodem, vzpomněl jsem si na NTAK (Nohavicovu Teorii Alkoholického Kopce) - a já na tom svém se asi právě zastavil těsně před vrcholem a nesmím jít touto cestou dál:

---

---

Vypadá to jako sranda, ale není to sranda. Kopec "K", na úpatí toho kopce stojí normální průměrný Čech. Chlastá jak duha a jde nahoru. Dokud jde nahoru, je všecko v absolutním pořádku. Kde je průšvih? Tento bod, vrcholek, Bod Zvratu, break point. Tady poté, finito, tam ti nepomůžou doktoři, tam ti nepomůžou psychologové, tam si nepomůžeš sám, prostě úplný konec. O co jde? Někdo chlastá celý život a nic se mu nestane. Proč? Protože ten jeho kopec - výška kopce V - je strašně vysoký. On prostě celý život popíjí a furt leze nahoru. Bohužel, nikdo z nás neví, jak ten kopec máme kdo vysoký... (Nezobrazilo se video? Klikni zde.)

---

A teď je neděle po poledni:
Dopoledne jsem si poslechl Zápisník zahraničních zpravodajů (spal jsem od půl jedenácté večer do půl deváté ráno, beze snů), nachystali jsme řízky, brambory a polévku (každý něco pomáhal), děti se pak byly v poledne před obědem vyvětrat na kolech.
A je mi už celkem dobře, nedělní poklidno...