Před večerníčkem jsme se chvíli z balkónu dívali na jasnou oblohu.
Po večeři jsem se u televize cítil nějak unaveně, takže jsem na večerní plavání šel klasicky oblečen a s knížkou sledoval zbytek rodiny z plastového křesílka. A pak si vařil silný ovocný čaj, dal si dvě "Íčka" a dva Perseny.
V sobotu se mi ráno nějak nechtělo vstávat, ale před snídaní jsem pak nejdříve úspěšně na recepci vyhandloval dvě poukázky na slevu na masáž za další dvě poukázky na vířivku, pak jsme od 8:30 absolvovali půlhodinové cvičení s prvky jógy, a teprve potom šli na snídani.
Po pozdní snídani jsme nejprve chvíli s dětmi lepili na pokoji lampióny (Leniččin nápad), pak šli na bazén a v poledne do vířivky. Po ní jsme chvíli odpočívali na pokoji, než jsme se ve dvě přemluvili k výletu.
Po červené jsme vystoupali nahoru do Pozlovic ke kostelu sv. Martina, dále pod les k hotelu Vega (je modernější než Adamantino, a taky s dvojnásobnými cenami), pak po naučné stezce dolů do Podhradí, celkem malebné vesničky pod zříceninou hradu Starý Světlov (ten hodláme navštívit příští rok), kde bylo naším cílem malé ale milé dětské hřiště, po silnici jsme se vrátili z Podhradí do Pozlovic a na hotel.
Jako malou oslavu mých narozenin ( přesně je mám ve 13:30) jsme si na baru dopřáli kávu a zmrzlinu, dětem zmrzlinový pohár. Před večeří pak dnes již podruhé vířivku, zase jsme v ní, jako v poledne, hráli hru "Myslím si zvíře/věc/jídlo".
Po večeři jsme se dívali na "Technické divy světa: Most přes Korintský záliv", pak si děti přály jít ještě na poslední večerní koupání. U oblíbené komedie "Jak vytrhnout velrybě stoličku" málem usnuly, teď jim v jejich pokoji čte Pavla pohádku na dobrou noc.
No a poslední "celý den" našeho pobytu je za námi. (Původně jsem tuto větu napsal do příspěvku už včera, překlep, včerejší den byl samozřejmě předposlední, zítřejší už bude odjezdový.) Bylo to fajn, je mi z toho už teď nějak teskno.
Žádné komentáře:
Okomentovat