Celý den jsem byl buďto v posteli nebo vedle topení v kuchyni u počítače. Vím, přesně touhle větou jsem začínal včera. Jenže dnes k tomu dodám něco navíc:
Celý den jsem měl nějaký divný pocit. Ne, nemyslím jsi, že bych byl nějaký senzibil či něco takového. Ale jako bych něco tušil.
Předtucha...
Večer jsem pochopil. V domě zemřela jedna moc milá paní, sama sebe s úsměvem nazývajíc "babka", vždy si ráda popovídala, vždy ráda vyzvídala...
Čilá skoro až do konce svého života. Pravda, v posledních dnech už jí nebylo vidět tak často, ale její potomci jí denně navštěvovali, na každou nabídku na pomoc s nákupem mi vždy reagovala slovy "to já zvládnu sama".
Nemohu víc než dodat:
Sbohem, budete tu chybět...
Žádné komentáře:
Okomentovat