Cituji pasáže, s nimiž se mohu ztotožnit:
Ideál ženské krásy provází lidstvo od počátku. Ženské tělo vždy zdrojem inspirace, objektem zájmu umění i masmédií, samotných žen a pochopitelně mužů. Jen se čas od času změní jeho ideální míry a tvary.Samozřejmně můžete dle libosti vyznávat právě ony barokní křivky. Jako já...
Barokní ženy se za svá kyprá těla nestyděly
V období baroka, ale i dále, až do 19. století, byly na ženách obdivovány zvláště bujné křivky a široké boky symbolizující plodnost. Malířská díla té doby zobrazují krásné ženy i s jejich „nedokonalostmi“ – faldíky, ochablou pokožkou a kulatými bříšky. Ženy jsou v této době také často zobrazovány nahé, i když většinou zasazené do nějakého mytologického rámce.
...
Pomalý návrat k normálním křivkám
Přestože počet obézních lidí stále narůstá, diktát štíhlosti zůstává platný i dnes. ...
Možná je načase odstoupit od extrémů a uvědomit si, že extrémní štíhlost v současnosti k povolání modelky prostě patří, přestože ideál krásy už bychom měli začít hledat jinde. Pravděpodobně nikoli v barokních křivkách, ale jak už to tak bývá, někde uprostřed. Ve zdraví, uměřenosti a harmonii.
Žádné komentáře:
Okomentovat