Po dni, kdy jsem měl chvílemi dojem, že jsem na roztrhání, chvílemi nestíhal, pak večer málem únavou padal "na čeníšek", si Lenička domluvila s maminkou, že může spát v její posteli místo ní, tedy vedle tatínka.
A teď mne "propustila" napsat pár řádků na blog, jenže, přátelé - čtenáři, já mám dnes zase dojem, že usnu dříve než to dítě...
A jediné zajímavé, o čem by se snad dalo rozepisovat, tedy o zubařčině zásahu, po němž jsem málem "vylétl ze zubařského křesla", se mi stejně rozepisovat nechce...
Tož dobrou noc...
Žádné komentáře:
Okomentovat