2009, 2010, 2011 © Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný

Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a tak trochu spisovatele...
Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný, Strnadova 9/15, 628 00 Brno, mobil: 777 083 126 e-mail: coney@centrum.cz

pondělí 22. března 2010

Dvě v podstatě laická témata

Pokud vím, je-li něco ne přímo křesťanské či ne přímo katolické, užívá se pro to pojem laické. Tedy jsou osoby kněžského stavu a laická veřejnost. A předpokládám, že lze o tématu říct, že je buď čistě církevní nebo laické.
Proč tento úvod? Rád bych upozornil na informace serveru ČBK, které považuji za de facto necírkevní, laické.
Jednak, v článku Neděle - den pracovního klidu je zmiňována důležitost existence společného svátečního dne (zejména z pohledu rodinného života). Společný den odpočinku umožňuje rodinám trávit čas spolu a účastnit se kulturních, duchovních a společenských aktivit. Ale je tomu skutečně tak?
Článek dále hovoří o konferenci Evropského parlamentu. Evropská komise totiž brzy představí nový návrh "směrnice o pracovní době". Ve svém původním znění směrnice stanoví, že neděle by měla být "v zásadě" dnem odpočinku pro občany Evropy. Což je, jako obvykle, poněkud snadno obejitelná deklarace.
Jako druhý bych rád zmínil článek Prohlášení ke Dni úcty k počatému životu. Necítím se hoden vznášet jednoznačné soudy v této problematice, a tak jen uvedu - přečtěte si vyjádření České biskupské konference, které poskytl biskup Vojtěch Cikrle jako její delegát pro rodinu. Přečtěte si, zamyslete se. Co se mi zdá celkem jasné, je následující tvrzení (cituji):
Církev nemůže rezignovat na svou povinnost stát na straně života. Vážíme si, že součástí ústavního pořádku České republiky jsou také prohlášení: "Každý má právo na život" a "Lidský život je hoden ochrany již před narozením". Nemůžeme proto souhlasit s tím, aby se kvalitě života připisoval větší význam než samotnému životu. Právo na život nelze upřít dítěti se zdravotním postižením ani nemocnému v bezvědomí, který nemá možnost projevit svou vůli.
Řeknete si, že vše má svá "ale". Ale jsou ta "ale" nutná i v takovýchto zásadních úvahách?

Žádné komentáře:

Okomentovat