Mobil, tedy mobilní telefon, kterému jsem se kdysi tak úporně bránil, se dávno stal součástí mého života, mám v něm poznámky, připomínky, kontakty, kalendář... A teď snad budou i nějaké novinky, co je chystá Vodafone. Upozorňují na své novinky na webu krátkými žertovnými video ukázkami / reklamami.
Internet se též stal běžnou součástí života spousty smrtelníků v této zemi, používáme různé počítače, na různých místech, s různými prohlížeči. Pokud jste příznivci Mozilla Firefox, pak doporučuji jejich "presonalizátor" vzhledu.
Kamarád ze vchodu mi přivedl novou adeptku na doučování matematiky, milou studentku Integrované střední školy polygrafické Brno, dívčinu studující obor 34-53-L/01 Reprodukční grafik pro média. Podle prvních odhadů si myslím, že ji uvidím jen párkrát, zdá se mi býti inteligentní, jen ji v matice trochu zaskočila algebra se svými složitými výrazy, a nikdo jí to nevysvětlil.
A teď k tomu, co avizuje nadpis dnešního článku:
Amerika a Kanada jsou o hodinu blíž Evropě, zavedly letní čas
Na severu amerického kontinentu totiž posunuli už tuto neděli hodinové ručičky z druhé hodiny ranní na třetí. Do Spojených států a Kanady vstoupil letní čas. Změna nastala postupně ve všech časových pásmech o dva týdny dříve než v Evropě, ještě za kalendářní zimy. Rozdíly mezi americkými a evropskými časy se na obvyklou (o hodinu vyšší) hodnotu vrátí za dva týdny, kdy letní čas nastane ve většině evropských zemí včetně Česka.
Tradiční rituál přetáčení hodinových ručiček dělají Američané a Evropané už několik desetiletí. Kdysi letní čas dělil rok na dvě poloviny. Teď však "úřední" léto trvá v Evropě už sedm měsíců a v Severní Americe dokonce osm měsíců. Američané a Kanaďané ho mají od druhé březnové neděle do první neděle v listopadu, Evropané od poslední březnové neděle do poslední neděle v říjnu.
Letní čas, jenž je proti běžnému času posunutý o hodinu dopředu, vznikl proto, aby se ušetřila elektrická energie, které by bylo jinak třeba pro večerní osvětlení. Američané mu neříkají "letní čas", ale "Daylight Saving Time", tedy "čas, který šetří světlo". Že to však s tím šetřením nebude tak zlé, dokládá hned další článek z téhož serveru kurzy.cz. Uvádí se v něm mimo jiné:
"Denní světlo vyloudí úsměv na tvářích Američanů. Snížíme spotřebu energie až o procento a lepší světelné podmínky večer sníží počet dopravní nehod," hlásal při obhajobě svého návrhu na osmiměsíční "léto" Edward Markey, jeden z amerických kongresmanů, který se o prodloužení Daylight Saving Time zasazoval.
Ryan Kellog a Hendrik Wolf z univerzity v kalifornském Berkeley však tvrdí, že to je nesmysl. Televize CNN informovala o jejich výzkumu, při němž badatelé hodnotili dopady prodlužování letního času v Austrálii, kde mají s časovými experimenty nejbohatší zkušenosti, protože jednotlivé státy tam vedou vlastní "časové politiky". Některé letní čas mají, a to na různě dlouhé období, jiné ho vůbec nezavedly. Kalleg a Wolf u protinožců vyhodnocovali spotřebu energie a dospěli k jednoznačnému závěru: "Prodlužování letního času žádnou energii neušetří, večer sice lidé tolik nesvítí, o to více však zapínají světla a topí za sychravých rán." K obdobnému výsledku se dobrala firma Pražská energetika. Zjistila, že letní čas ušetří elektřinu pouze v období kolem rovnodennosti, a to kolem jednoho procenta. V létě nemá letní čas na spotřebu elektřiny téměř žádný vliv, protože přírodní světlo je po většinu dne.
Rakouský svaz energetiků na svém webu píše, že letní čas může nepatrně snížit spotřebu elektřiny, avšak vede ke zvýšené spotřebě benzinu a nafty, protože lidé jezdí auty do pozdějších večerních hodin.
Letní čas zaváděly státy poprvé za první světové války. Jako vůbec první ho měli ve Švédsku od 14. dubna do 30. září 1916. Nato ho zavedly Německo a Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly i české země. Podobné to bylo za druhé světové války. Po obou válkách se však letní čas rušil. Masový příklon k němu podnítila ropná krize počátkem sedmdesátých let. Poté se letní čas až na výjimky nerušil, naopak prodlužoval.
Pavel Jégl, jegl@mediafax.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat